Torna alle Fonti
Antico Testamento
Testo parallelo: ebraico masoretico · Septuaginta · traduzione · lettura ortodossa
226 pericopi
Yaʿaqòv carpisce la benedizione — Gn 27,1-46
Genesi 27,1-46·MT (OSHB) + LXX·21/32
Vers.
Ebraico (MT)
Septuaginta (LXX)
Lettura Ortodossa
1
ויהי כי זקן יצחק ותכהין עיניו מראת ויקרא את עשו בנו הגדל ויאמר אליו בני ויאמר אליו הנני
Ἐγένετο δὲ μετὰ τὸ γηρᾶσαι Ισαακ καὶ ἠμβλύνθησαν οἱ ὀφθαλμοὶ αὐτοῦ τοῦ ὁρᾶν, καὶ ἐκάλεσεν Ησαυ τὸν υἱὸν αὐτοῦ τὸν πρεσβύτερον καὶ εἶπεν αὐτῷ Υἱέ μου· καὶ εἶπεν Ἰδοὺ ἐγώ.
Quando Yitzchàq fu vecchio e i suoi occhi si spensero — si oscurarono, non poteva più vedere —, chiamò Esàw, il figlio maggiore: Figlio mio. Ed egli rispose: Eccomi.
2
ויאמר הנה נא זקנתי לא ידעתי יום מותי
καὶ εἶπεν Ἰδοὺ γεγήρακα καὶ οὐ γινώσκω τὴν ἡμέραν τῆς τελευτῆς μου·
E disse: Sono vecchio, non conosco il giorno della mia morte;
3
ועתה שא נא כליך תליך וקשתך וצא השדה וצודה לי צידה ציד
νῦν οὖν λαβὲ τὸ σκεῦός σου, τήν τε φαρέτραν καὶ τὸ τόξον, καὶ ἔξελθε εἰς τὸ πεδίον καὶ θήρευσόν μοι θήραν
prendi dunque le tue armi, la faretra e l'arco, esci nei campi e cacciami della selvaggina;
4
ועשה לי מטעמים כאשר אהבתי והביאה לי ואכלה בעבור תברכך נפשי בטרם אמות
καὶ ποίησόν μοι ἐδέσματα, ὡς φιλῶ ἐγώ, καὶ ἔνεγκέ μοι, ἵνα φάγω, ὅπως εὐλογήσῃ σε ἡ ψυχή μου πρὶν ἀποθανεῖν με.
fammi un manicaretto come amo, portamelo, e ne mangerò affinché l'anima mia ti benedica — ti dia la berakhàh, la benedizione solenne — prima che io muoia.
5
ורבקה שמעת בדבר יצחק אל עשו בנו וילך עשו השדה לצוד ציד להביא
Ρεβεκκα δὲ ἤκουσεν λαλοῦντος Ισαακ πρὸς Ησαυ τὸν υἱὸν αὐτοῦ. ἐπορεύθη δὲ Ησαυ εἰς τὸ πεδίον θηρεῦσαι θήραν τῷ πατρὶ αὐτοῦ·
Rivqàh ascoltava mentre Yitzchàq parlava a Esàw suo figlio. Esàw andò nei campi a caccia per portare la selvaggina.
6
ורבקה אמרה אל יעקב בנה לאמר הנה שמעתי את אביך מדבר אל עשו אחיך לאמר
Ρεβεκκα δὲ εἶπεν πρὸς Ιακωβ τὸν υἱὸν αὐτῆς τὸν ἐλάσσω Ἰδὲ ἐγὼ ἤκουσα τοῦ πατρός σου λαλοῦντος πρὸς Ησαυ τὸν ἀδελφόν σου λέγοντος
E Rivqàh disse a Yaʿaqòv, suo figlio minore: Ecco, ho udito tuo padre parlare a Esàw tuo fratello e dirgli:
7
הביאה לי ציד ועשה לי מטעמים ואכלה ואברככה לפני יהוה לפני מותי
Ἔνεγκόν μοι θήραν καὶ ποίησόν μοι ἐδέσματα, καὶ φαγὼν εὐλογήσω σε ἐναντίον κυρίου πρὸ τοῦ ἀποθανεῖν με.
«Portami selvaggina, fammi un manicaretto, e ti benedirò davanti al TetraGramma prima di morire».
8
ועתה בני שמע בקלי לאשר אני מצוה אתך
νῦν οὖν, υἱέ, ἄκουσόν μου, καθὰ ἐγώ σοι ἐντέλλομαι,
Ora dunque, figlio mio, ascolta la mia voce in ciò che ti comando:
9
לך נא אל הצאן וקח לי משם שני גדיי עזים טבים ואעשה אתם מטעמים לאביך כאשר אהב
καὶ πορευθεὶς εἰς τὰ πρόβατα λαβέ μοι ἐκεῖθεν δύο ἐρίφους ἁπαλοὺς καὶ καλούς, καὶ ποιήσω αὐτοὺς ἐδέσματα τῷ πατρί σου, ὡς φιλεῖ,
va' al gregge, prendimi di là due capretti buoni e scelti, e ne farò un manicaretto per tuo padre, come egli ama;
10
והבאת לאביך ואכל בעבר אשר יברכך לפני מותו
καὶ εἰσοίσεις τῷ πατρί σου, καὶ φάγεται, ὅπως εὐλογήσῃ σε ὁ πατήρ σου πρὸ τοῦ ἀποθανεῖν αὐτόν.
e tu lo porterai a tuo padre, ed egli mangerà, affinché ti benedica prima di morire.
11
ויאמר יעקב אל רבקה אמו הן עשו אחי איש שער ואנכי איש חלק
εἶπεν δὲ Ιακωβ πρὸς Ρεβεκκαν τὴν μητέρα αὐτοῦ Ἔστιν Ησαυ ὁ ἀδελφός μου ἀνὴρ δασύς, ἐγὼ δὲ ἀνὴρ λεῖος·
E Yaʿaqòv disse a Rivqàh sua madre: Ecco, Esàw mio fratello è peloso, mentre io ho la pelle liscia;
12
אולי ימשני אבי והייתי בעיניו כמתעתע והבאתי עלי קללה ולא ברכה
μήποτε ψηλαφήσῃ με ὁ πατήρ μου, καὶ ἔσομαι ἐναντίον αὐτοῦ ὡς καταφρονῶν καὶ ἐπάξω ἐπ’ ἐμαυτὸν κατάραν καὶ οὐκ εὐλογίαν.
forse mio padre mi palperà, mi tasterà, e sarò ai suoi occhi come un impostore — uno che inganna — e attirerò su di me maledizione, non benedizione.
13
ותאמר לו אמו עלי קללתך בני אך שמע בקלי ולך קח לי
εἶπεν δὲ αὐτῷ ἡ μήτηρ Ἐπ’ ἐμὲ ἡ κατάρα σου, τέκνον· μόνον ὑπάκουσον τῆς φωνῆς μου καὶ πορευθεὶς ἔνεγκέ μοι.
E la madre gli disse: Su di me ricada la tua maledizione, figlio mio; soltanto ascolta la mia voce, va' a prenderli per me.
14
וילך ויקח ויבא לאמו ותעש אמו מטעמים כאשר אהב אביו
πορευθεὶς δὲ ἔλαβεν καὶ ἤνεγκεν τῇ μητρί, καὶ ἐποίησεν ἡ μήτηρ αὐτοῦ ἐδέσματα, καθὰ ἐφίλει ὁ πατὴρ αὐτοῦ.
Egli andò, li prese, li portò a sua madre; e la madre fece il manicaretto come amava il padre.
15
ותקח רבקה את בגדי עשו בנה הגדל החמדת אשר אתה בבית ותלבש את יעקב בנה הקטן
καὶ λαβοῦσα Ρεβεκκα τὴν στολὴν Ησαυ τοῦ υἱοῦ αὐτῆς τοῦ πρεσβυτέρου τὴν καλήν, ἣ ἦν παρ’ αὐτῇ ἐν τῷ οἴκῳ, ἐνέδυσεν Ιακωβ τὸν υἱὸν αὐτῆς τὸν νεώτερον
Rivqàh prese le vesti migliori di Esàw, il figlio maggiore, che teneva presso di sé in casa, e ne rivestì Yaʿaqòv, il figlio minore;
16
ואת ערת גדיי העזים הלבישה על ידיו ועל חלקת צואריו
καὶ τὰ δέρματα τῶν ἐρίφων περιέθηκεν ἐπὶ τοὺς βραχίονας αὐτοῦ καὶ ἐπὶ τὰ γυμνὰ τοῦ τραχήλου αὐτοῦ
con le pelli dei capretti gli coprì le mani e la parte liscia del collo,
17
ותתן את המטעמים ואת הלחם אשר עשתה ביד יעקב בנה
καὶ ἔδωκεν τὰ ἐδέσματα καὶ τοὺς ἄρτους, οὓς ἐποίησεν, εἰς τὰς χεῖρας Ιακωβ τοῦ υἱοῦ αὐτῆς.
e gli mise in mano il manicaretto e il pane che aveva preparato.
18
ויבא אל אביו ויאמר אבי ויאמר הנני מי אתה בני
καὶ εἰσήνεγκεν τῷ πατρὶ αὐτοῦ. εἶπεν δέ Πάτερ. ὁ δὲ εἶπεν Ἰδοὺ ἐγώ· τίς εἶ σύ, τέκνον;
Egli entrò dal padre e disse: Padre mio. Ed egli rispose: Eccomi; chi sei tu, figlio mio?
19
ויאמר יעקב אל אביו אנכי עשו בכרך עשיתי כאשר דברת אלי קום נא שבה ואכלה מצידי בעבור תברכני נפשך
καὶ εἶπεν Ιακωβ τῷ πατρὶ αὐτοῦ Ἐγὼ Ησαυ ὁ πρωτότοκός σου· ἐποίησα, καθὰ ἐλάλησάς μοι· ἀναστὰς κάθισον καὶ φάγε τῆς θήρας μου, ὅπως εὐλογήσῃ με ἡ ψυχή σου.
E Yaʿaqòv disse a suo padre: Sono Esàw, il tuo primogenito; ho fatto come m'hai detto; àlzati dunque, siedi e mangia della mia caccia, affinché l'anima tua mi benedica.
20
ויאמר יצחק אל בנו מה זה מהרת למצא בני ויאמר כי הקרה יהוה אלהיך לפני
εἶπεν δὲ Ισαακ τῷ υἱῷ αὐτοῦ Τί τοῦτο, ὃ ταχὺ εὗρες, ὦ τέκνον; ὁ δὲ εἶπεν Ὃ παρέδωκεν κύριος ὁ θεός σου ἐναντίον μου.
E Yitzchàq disse a suo figlio: Come hai fatto così presto a trovarla, figlio mio? Ed egli rispose: Il TetraGramma tuo Dio me l'ha fatta capitare davanti.
21
ויאמר יצחק אל יעקב גשה נא ואמשך בני האתה זה בני עשו אם לא
εἶπεν δὲ Ισαακ τῷ Ιακωβ Ἔγγισόν μοι, καὶ ψηλαφήσω σε, τέκνον, εἰ σὺ εἶ ὁ υἱός μου Ησαυ ἢ οὔ.
E Yitzchàq disse a Yaʿaqòv: Avvicìnati, ti prego, ch'io ti palpi, figlio mio, per sapere se sei proprio mio figlio Esàw o no.
22
ויגש יעקב אל יצחק אביו וימשהו ויאמר הקל קול יעקב והידים ידי עשו
ἤγγισεν δὲ Ιακωβ πρὸς Ισαακ τὸν πατέρα αὐτοῦ, καὶ ἐψηλάφησεν αὐτὸν καὶ εἶπεν Ἡ μὲν φωνὴ φωνὴ Ιακωβ, αἱ δὲ χεῖρες χεῖρες Ησαυ.
Yaʿaqòv si accostò a Yitzchàq suo padre; questi lo palpò e disse: «La voce è la voce di Yaʿaqòv, ma le mani sono le mani di Esàw».
23
ולא הכירו כי היו ידיו כידי עשו אחיו שערת ויברכהו
καὶ οὐκ ἐπέγνω αὐτόν· ἦσαν γὰρ αἱ χεῖρες αὐτοῦ ὡς αἱ χεῖρες Ησαυ τοῦ ἀδελφοῦ αὐτοῦ δασεῖαι· καὶ ηὐλόγησεν αὐτόν.
E non lo riconobbe, poiché le sue mani erano pelose come le mani di Esàw suo fratello; e lo benedisse.
24
ויאמר אתה זה בני עשו ויאמר אני
καὶ εἶπεν Σὺ εἶ ὁ υἱός μου Ησαυ; ὁ δὲ εἶπεν Ἐγώ.
E disse ancora: Sei tu proprio mio figlio Esàw? E quegli rispose: Lo sono.
25
ויאמר הגשה לי ואכלה מציד בני למען תברכך נפשי ויגש לו ויאכל ויבא לו יין וישת
καὶ εἶπεν Προσάγαγέ μοι, καὶ φάγομαι ἀπὸ τῆς θήρας σου, τέκνον, ἵνα εὐλογήσῃ σε ἡ ψυχή μου. καὶ προσήγαγεν αὐτῷ, καὶ ἔφαγεν· καὶ εἰσήνεγκεν αὐτῷ οἶνον, καὶ ἔπιεν.
E disse: Servimi, portami qui, ch'io mangi della caccia del figlio mio e l'anima mia ti benedica. Glielo servì, ed egli mangiò; gli portò anche vino, e bevve.
26
ויאמר אליו יצחק אביו גשה נא ושקה לי בני
καὶ εἶπεν αὐτῷ Ισαακ ὁ πατὴρ αὐτοῦ Ἔγγισόν μοι καὶ φίλησόν με, τέκνον.
E Yitzchàq suo padre gli disse: Avvicìnati e baciami, figlio mio.
27
ויגש וישק לו וירח את ריח בגדיו ויברכהו ויאמר ראה ריח בני כריח שדה אשר ברכו יהוה
καὶ ἐγγίσας ἐφίλησεν αὐτόν, καὶ ὠσφράνθη τὴν ὀσμὴν τῶν ἱματίων αὐτοῦ καὶ ηὐλόγησεν αὐτὸν καὶ εἶπεν Ἰδοὺ ὀσμὴ τοῦ υἱοῦ μου ὡς ὀσμὴ ἀγροῦ πλήρους, ὃν ηὐλόγησεν κύριος.
Egli si accostò e lo baciò; e Yitzchàq sentì l'odore delle sue vesti e lo benedisse dicendo: «Ecco, l'odore di mio figlio è come l'odore d'un campo che il TetraGramma ha benedetto.
28
ויתן לך האלהים מטל השמים ומשמני הארץ ורב דגן ותירש
καὶ δῴη σοι ὁ θεὸς ἀπὸ τῆς δρόσου τοῦ οὐρανοῦ καὶ ἀπὸ τῆς πιότητος τῆς γῆς καὶ πλῆθος σίτου καὶ οἴνου.
Dio ti dia rugiada del cielo e grasso della terra, abbondanza di frumento e mosto.
29
יעבדוך עמים וישתחו וישתחוו לך לאמים הוה גביר לאחיך וישתחוו לך בני אמך ארריך ארור ומברכיך ברוך
καὶ δουλευσάτωσάν σοι ἔθνη, καὶ προσκυνήσουσίν σοι ἄρχοντες· καὶ γίνου κύριος τοῦ ἀδελφοῦ σου, καὶ προσκυνήσουσίν σοι οἱ υἱοὶ τοῦ πατρός σου. ὁ καταρώμενός σε ἐπικατάρατος, ὁ δὲ εὐλογῶν σε εὐλογημένος.
Ti servano i popoli, si prostrino a te le nazioni; sii signore dei tuoi fratelli, si prostrino a te i figli di tua madre. Maledetto chi ti maledice, benedetto chi ti benedice!».
30
ויהי כאשר כלה יצחק לברך את יעקב ויהי אך יצא יצא יעקב מאת פני יצחק אביו ועשו אחיו בא מצידו
Καὶ ἐγένετο μετὰ τὸ παύσασθαι Ισαακ εὐλογοῦντα Ιακωβ τὸν υἱὸν αὐτοῦ καὶ ἐγένετο ὡς ἐξῆλθεν Ιακωβ ἀπὸ προσώπου Ισαακ τοῦ πατρὸς αὐτοῦ, καὶ Ησαυ ὁ ἀδελφὸς αὐτοῦ ἦλθεν ἀπὸ τῆς θήρας.
Appena Yitzchàq ebbe finito di benedire Yaʿaqòv e questi era appena uscito dalla presenza di Yitzchàq suo padre, Esàw suo fratello tornò dalla caccia.
31
ויעש גם הוא מטעמים ויבא לאביו ויאמר לאביו יקם אבי ויאכל מציד בנו בעבור תברכני נפשך
καὶ ἐποίησεν καὶ αὐτὸς ἐδέσματα καὶ προσήνεγκεν τῷ πατρὶ αὐτοῦ καὶ εἶπεν τῷ πατρί Ἀναστήτω ὁ πατήρ μου καὶ φαγέτω τῆς θήρας τοῦ υἱοῦ αὐτοῦ, ὅπως εὐλογήσῃ με ἡ ψυχή σου.
Fece anche lui un manicaretto e lo portò a suo padre; e disse a suo padre: Si alzi mio padre e mangi della caccia del figlio suo, affinché l'anima tua mi benedica.
32
ויאמר לו יצחק אביו מי אתה ויאמר אני בנך בכרך עשו
καὶ εἶπεν αὐτῷ Ισαακ ὁ πατὴρ αὐτοῦ Τίς εἶ σύ; ὁ δὲ εἶπεν Ἐγώ εἰμι ὁ υἱός σου ὁ πρωτότοκος Ησαυ.
E Yitzchàq suo padre gli disse: Chi sei tu? Rispose: Sono il tuo figlio, il tuo primogenito, Esàw.
33
ויחרד יצחק חרדה גדלה עד מאד ויאמר מי אפוא הוא הצד ציד ויבא לי ואכל מכל בטרם תבוא ואברכהו גם ברוך יהיה
ἐξέστη δὲ Ισαακ ἔκστασιν μεγάλην σφόδρα καὶ εἶπεν Τίς οὖν ὁ θηρεύσας μοι θήραν καὶ εἰσενέγκας μοι; καὶ ἔφαγον ἀπὸ πάντων πρὸ τοῦ σε ἐλθεῖν καὶ ηὐλόγησα αὐτόν, καὶ εὐλογημένος ἔστω.
Allora Yitzchàq fu scosso da un fremito grandissimo — tremò di un tremito molto grande — e disse: Chi è dunque colui che ha cacciato la selvaggina e me l'ha portata? Ho mangiato di tutto prima che tu venissi, e l'ho benedetto: e benedetto resterà!
34
כשמע עשו את דברי אביו ויצעק צעקה גדלה ומרה עד מאד ויאמר לאביו ברכני גם אני אבי
ἐγένετο δὲ ἡνίκα ἤκουσεν Ησαυ τὰ ῥήματα Ισαακ τοῦ πατρὸς αὐτοῦ, ἀνεβόησεν φωνὴν μεγάλην καὶ πικρὰν σφόδρα καὶ εἶπεν Εὐλόγησον δὴ κἀμέ, πάτερ.
All'udire le parole del padre, Esàw proruppe in un grido fortissimo e amarissimo, e disse a suo padre: Benedici anche me, padre mio!
35
ויאמר בא אחיך במרמה ויקח ברכתך
εἶπεν δὲ αὐτῷ Ἐλθὼν ὁ ἀδελφός σου μετὰ δόλου ἔλαβεν τὴν εὐλογίαν σου.
E Yitzchàq disse: È venuto tuo fratello con inganno — con astuzia, be-mirmàh — e ha preso la tua benedizione.
36
ויאמר הכי קרא שמו יעקב ויעקבני זה פעמים את בכרתי לקח והנה עתה לקח ברכתי ויאמר הלא אצלת לי ברכה
καὶ εἶπεν Δικαίως ἐκλήθη τὸ ὄνομα αὐτοῦ Ιακωβ· ἐπτέρνικεν γάρ με ἤδη δεύτερον τοῦτο· τά τε πρωτοτόκιά μου εἴληφεν καὶ νῦν εἴληφεν τὴν εὐλογίαν μου. καὶ εἶπεν Ησαυ τῷ πατρὶ αὐτοῦ Οὐχ ὑπελίπω μοι εὐλογίαν, πάτερ;
Ed Esàw disse: Bene a ragione si chiama Yaʿaqòv, «il soppiantatore»: mi ha soppiantato — yaʿaqvèni — due volte — ha preso la mia primogenitura, la bekhoràh, e ora ha preso la mia benedizione! E aggiunse: Non hai riservato una benedizione per me?
37
ויען יצחק ויאמר לעשו הן גביר שמתיו לך ואת כל אחיו נתתי לו לעבדים ודגן ותירש סמכתיו ולכה אפוא מה אעשה בני
ἀποκριθεὶς δὲ Ισαακ εἶπεν τῷ Ησαυ Εἰ κύριον αὐτὸν ἐποίησά σου καὶ πάντας τοὺς ἀδελφοὺς αὐτοῦ ἐποίησα αὐτοῦ οἰκέτας, σίτῳ καὶ οἴνῳ ἐστήρισα αὐτόν, σοὶ δὲ τί ποιήσω, τέκνον;
Rispose Yitzchàq e disse a Esàw: Ecco, l'ho costituito tuo signore, gli ho dato per servi tutti i suoi fratelli, l'ho sostenuto con frumento e mosto: per te dunque, figlio mio, che potrò fare?
38
ויאמר עשו אל אביו הברכה אחת הוא לך אבי ברכני גם אני אבי וישא עשו קלו ויבך
εἶπεν δὲ Ησαυ πρὸς τὸν πατέρα αὐτοῦ Μὴ εὐλογία μία σοί ἐστιν, πάτερ; εὐλόγησον δὴ κἀμέ, πάτερ. κατανυχθέντος δὲ Ισαακ ἀνεβόησεν φωνὴν Ησαυ καὶ ἔκλαυσεν.
E Esàw disse a suo padre: Hai una sola benedizione, padre mio? Benedici anche me, padre mio! E Esàw alzò la voce e pianse.
39
ויען יצחק אביו ויאמר אליו הנה משמני הארץ יהיה מושבך ומטל השמים מעל
ἀποκριθεὶς δὲ Ισαακ ὁ πατὴρ αὐτοῦ εἶπεν αὐτῷ Ἰδοὺ ἀπὸ τῆς πιότητος τῆς γῆς ἔσται ἡ κατοίκησίς σου καὶ ἀπὸ τῆς δρόσου τοῦ οὐρανοῦ ἄνωθεν·
E Yitzchàq suo padre rispose e gli disse: Ecco, lontano dal grasso della terra sarà la tua dimora, e lontano dalla rugiada del cielo dall'alto;
40
ועל חרבך תחיה ואת אחיך תעבד והיה כאשר תריד ופרקת עלו מעל צוארך
καὶ ἐπὶ τῇ μαχαίρῃ σου ζήσῃ καὶ τῷ ἀδελφῷ σου δουλεύσεις· ἔσται δὲ ἡνίκα ἐὰν καθέλῃς, καὶ ἐκλύσεις τὸν ζυγὸν αὐτοῦ ἀπὸ τοῦ τραχήλου σου.
vivrai della tua spada e servirai tuo fratello; ma quando ti agiterai — quando ti ribellerai —, spezzerai il suo giogo dal tuo collo.
41
וישטם עשו את יעקב על הברכה אשר ברכו אביו ויאמר עשו בלבו יקרבו ימי אבל אבי ואהרגה את יעקב אחי
Καὶ ἐνεκότει Ησαυ τῷ Ιακωβ περὶ τῆς εὐλογίας, ἧς εὐλόγησεν αὐτὸν ὁ πατὴρ αὐτοῦ· εἶπεν δὲ Ησαυ ἐν τῇ διανοίᾳ Ἐγγισάτωσαν αἱ ἡμέραι τοῦ πένθους τοῦ πατρός μου, ἵνα ἀποκτείνω Ιακωβ τὸν ἀδελφόν μου.
Ed Esàw odiava Yaʿaqòv a causa della benedizione con cui suo padre l'aveva benedetto, e disse in cuor suo: Si avvicinino i giorni del lutto per mio padre, e allora ucciderò Yaʿaqòv mio fratello.
42
ויגד לרבקה את דברי עשו בנה הגדל ותשלח ותקרא ליעקב בנה הקטן ותאמר אליו הנה עשו אחיך מתנחם לך להרגך
ἀπηγγέλη δὲ Ρεβεκκα τὰ ῥήματα Ησαυ τοῦ υἱοῦ αὐτῆς τοῦ πρεσβυτέρου, καὶ πέμψασα ἐκάλεσεν Ιακωβ τὸν υἱὸν αὐτῆς τὸν νεώτερον καὶ εἶπεν αὐτῷ Ἰδοὺ Ησαυ ὁ ἀδελφός σου ἀπειλεῖ σοι τοῦ ἀποκτεῖναί σε·
Furono riferite a Rivqàh le parole di Esàw, il figlio maggiore; ella mandò a chiamare Yaʿaqòv, il figlio minore, e gli disse: Ecco, Esàw tuo fratello medita di vendicarsi di te uccidendoti;
43
ועתה בני שמע בקלי וקום ברח לך אל לבן אחי חרנה
νῦν οὖν, τέκνον, ἄκουσόν μου τῆς φωνῆς καὶ ἀναστὰς ἀπόδραθι εἰς τὴν Μεσοποταμίαν πρὸς Λαβαν τὸν ἀδελφόν μου εἰς Χαρραν
ora dunque, figlio mio, ascolta la mia voce: àlzati, fuggi da mio fratello Lavàn a Charàn,
44
וישבת עמו ימים אחדים עד אשר תשוב חמת אחיך
καὶ οἴκησον μετ’ αὐτοῦ ἡμέρας τινὰς ἕως τοῦ ἀποστρέψαι τὸν θυμὸν
e rimani con lui per qualche tempo, finché si plachi il furore del fratello tuo,
45
עד שוב אף אחיך ממך ושכח את אשר עשית לו ושלחתי ולקחתיך משם למה אשכל גם שניכם יום אחד
καὶ τὴν ὀργὴν τοῦ ἀδελφοῦ σου ἀπὸ σοῦ καὶ ἐπιλάθηται ἃ πεποίηκας αὐτῷ, καὶ ἀποστείλασα μεταπέμψομαί σε ἐκεῖθεν, μήποτε ἀτεκνωθῶ ἀπὸ τῶν δύο ὑμῶν ἐν ἡμέρᾳ μιᾷ.
finché si distolga da te l'ira del fratello tuo e dimentichi ciò che gli hai fatto; allora io manderò a farti ricondurre di là: perché perdere voi due in un solo giorno?
46
ותאמר רבקה אל יצחק קצתי בחיי מפני בנות חת אם לקח יעקב אשה מבנות חת כאלה מבנות הארץ למה לי חיים
Εἶπεν δὲ Ρεβεκκα πρὸς Ισαακ Προσώχθικα τῇ ζωῇ μου διὰ τὰς θυγατέρας τῶν υἱῶν Χετ· εἰ λήμψεται Ιακωβ γυναῖκα ἀπὸ τῶν θυγατέρων τῆς γῆς ταύτης, ἵνα τί μοι ζῆν;
E Rivqàh disse a Yitzchàq: Sono disgustata della vita a causa delle figlie di Chet; se Yaʿaqòv prende moglie tra le figlie di Chet come queste, tra le figlie del paese, a che mi serve la vita?